Transport civilních pracovních sil ze záchytného tábora Borisov (Bělorusko), 27. března 1944 (Bundesarchiv Freiburg)

Ve Flos­sen­bür­gu byli věz­ně­ni lidé z mno­ha e­v­rop­ských zemí. V ob­do­bi od květ­na 1938 do květ­na 1944 sem přís­luš­ní­ci SS a ge­sta­pa do­pra­ví cel­kem 22.000 mužů. V pos­led­ním va­leč­ném roce k nim při­bu­de dal­ších 78.000 osob, z toho 16.000 žen. Více než po­lo­vi­na věz­ně­ných je pol­ské­ho nebo so­věts­ké­ho pů­vo­du. Přes 22.700 ži­dov­ských věz­ňů po­chá­zí pře­váž­ně z Pols­ka a Ma­ďar­ska.

Pr­vní­mi věz­ni jsou Něm­ci a Ra­ku­ša­né, k­te­ré sem pře­lo­ži­li z kon­cen­trač­ních tá­bo­rů Da­chau, Bu­chen­wald a Sach­sen­hau­sen. Po­čí­na­je ro­kem 1940 po­sí­lají do Flos­sen­bür­gu ú­řa­dov­ny ge­sta­pa zah­ra­nič­ní nu­ce­ně na­sa­ze­né a va­leč­né za­jat­ce. Přís­luš­ní­ci SS sem z ob­sa­ze­ných ú­ze­mí do­pra­vují Po­lá­ky, Rusy, Bě­lo­ru­sy, U­krajin­ce a Slo­vin­ce.

Přes jiné koncentrační tábory se do Flossenbürgu dostávají občané Francie a států Beneluxu, Itálie, Jugoslávie a Řecka. Dobré tři čtr­tiny vězňů jsou registrovány teprve v posledním roce války. Po porážce varšavského povstání a vyklizení koncentračních táborů Plaszow, Osvětim a Groß-Rosen přicházeji do Flossenbürgu tisíce Poláků a polských Židů. Ještě několik dní před likvidací tábora dorazí v pochodu smrti několik tisíc vězňů z koncentračního tábora Buchenwald.