Výroba křídel ve Flossenbürgu, z fotoalba firmy Messerschmitt,
kolem roku 1943

Koncentrační tá­bor Flos­sen­bürg se rychle stal výz­nam­ným hos­po­dář­ským prv­kem re­gio­nu. Řa­da fi­rem tá­bor zá­so­bu­je zbo­žím, ji­né si na nej­růz­něj­ší prá­ce půj­čují věz­ně. Od roku 1942 mo­hou pra­cov­ní sílu věz­ňů zneu­ží­vat už jen dů­le­ži­tí do­da­va­te­lé zbroj­ni­ho prů­mys­lu. Po­čat­kem roku 1943 pře­mis­ťu­je do Flos­sen­bür­gu část své vý­ro­by ře­zen­ská to­vár­na Mes­ser­schmitt.

Okol­ní po­dni­ky, úřa­dov­ný i souk­ro­mé oso­by žá­dají od roku 1940 na ve­li­tels­tví Flos­sen­bür­gu věz­ně. Ti pak po ur­či­tou dobu pod do­zo­rem vy­ko­ná­vají ze­mě­děl­ské a ře­mesl­né práce.


Od roku 1942 se ně­mec­ké ve­de­ní př­ipra­vu­je na dlou­hou vál­ku. V ú­no­ru 1942 za­klá­dá ve­le­ní SS Hlav­ní úřad pro hos­po­dář­ství a sprá­vu (Wirt­schafts-Ver­wal­tungs­haupt­amt, WVHA). Ten­to cen­trál­ní úřad má zajis­tit, aby věz­ňo­vé pra­co­va­li už jen pro zbroj­ní prů­mysl. Řada fi­rem pře­su­nu­je svou vý­ro­bu do kon­cen­trač­ních tá­bo­rů. Roku 1943 také Flos­sen­bürg pře­chá­zí na zbroj­ní vý­ro­bu. V pro­sto­rách lomu mu­sejí věz­ňo­vé vy­rá­bět a mon­to­vat díly pro stí­ha­cí le­toun Me 109.

Kon­cem vál­ky pra­cu­je pro Mes­ser­schmitt přes 5.000 věz­ňů. Vlas­tní prá­ce v lomu ta­kř­ka us­ta­nou.