Až do zříze­ní kon­cen­trač­ní­ho tá­bo­ra byl Flossen­bürg jen ves­nič­kou v kraji Ober­pfälzer Wald. Díky zá­so­bám žuly tu od kon­ce 19. sto­le­tí vz­ni­ká řa­da ka­me­no­lo­mů. Flossen­bürg se po­stu­pně stá­vá děl­ni­ckou obcí. Záro­veň v něm o­kol­ní svět ob­je­ví vý­le­tní cíl. Po ná­stup na­ci­stů k mo­ci se­hrají žu­la a hrad v dal­ších o­su­dech Flossen­bür­gu zá­sa­dní ro­li.

Ka­me­ni­cká prá­ce for­mu­je zdej­ší so­ciá­lní po­mě­ry, kul­tu­ru a se­be­po­je­tí míst­ních o­by­va­tel.

Vý­let­ní­ci si Flossen­bürg spo­jují se zří­ce­ni­nou stře­do­vě­ké­ho hra­du, kte­rá stá­le ví­ce při­ta­hu­je i sku­pin­ky na­cio­na­li­sti­cky a náro­do­ve­cky smý­šlejí­cích náv­ště­vní­ků. V jejich o­čích se ru­i­na po­blíž hra­nic stá­vá o­bra­nnou ba­štou pro­ti slo­van­ským ná­ro­dům.

V sou­vi­slo­sti s na­ci­sti­cký­mi stá­tními pro­gra­my vý­stav­by vý­ra­zně stou­pne pop­táv­ka po žu­le. Moc v ru­kou na­cio­nál­ních so­cia­li­stů pro­to vítají stej­ně tak maji­te­lé lo­mů ja­ko děl­níci.