Satelitní tábor Litoměřice (Leitmeritz)

24. březen 1944 – 8. květen 1945

Krycí jména: »B 5«, »Richard«, »Elsabe«

  • Pohled do štoly vybudované v rámci projektu přesunutí průmyslu pod zem „Richard“, není datováno (Památník Terezín). Plánovaná výroba zde vzhledem k průběhu války již nenabíhá. Stroje jsou přesunuty do satelitního tábora Hersbruck.

  • Strážní věž v táboře věznů v Litoměřicích, 1945 (Památník Terezín)

  • Vězni tábora Litoměřice krátce po osvobození, 1945 (Památník Terezín)

  • Pohled na krematorium v Litoměřicích, 1945 (Památník Terezín). Kvůli vysokému počtu mrtvých zřizuje SS v roce 1944 v cihelně krematorium.

Vězni

Celkem přes 16.000 vězňů, mezi nimi přes 700 žen. Zdaleka největší skupinu tvoří Poláci, kromě nich mnoho zadržených ze Sovětského svazu, Němci, Maďaři, Francouzi, Jugoslávci a Češi. Asi čtvrtinu tvoří Židé. Koncem dubna je v Litoměřicích 9.000 mužských vězňů.

Nucené práce a ubytování

První komando je ubytováno v Malé pevnosti v Terezíně a staví v kasárnách v Litoměřicích ubytování. Tábor vězňů je v rámci kasáren neustále rozšiřován a je hlídán strážními věžemi.

Většina vězňů musí vykonávat těžké stavební práce: pro společnost Elsabe AG, což je krycí firma společnosti Auto Union, zřizují podzemní továrnu, ve které se mají vyrábět motory pro tanky (»Richard I«). Od listopadu 1944 vyrábí vězni první motory. V menším systému štol, »Richard II«, vězni staví pro krycí firmu společnosti Osram podzemní výrobní prostory pro výrobu žhavícího vlákna, výroba však už není zahájena. Koncem války musí kvůli přeplnění tábora vězni přenocovat i venku a ve štolách.

Ostraha

250 až 300 vojáků Luftwaffe. Někteří velitelé komanda, velitelé tábora ochranné vazby a členové »táborové policie« jsou kvůli zneužívání vězňů obáváni.

Oběti

Odhadem 4.500 mrtvých. Hodně jich v zimě 1944 padá za oběť epidemie úplavice. V březnu 1945 odcházejí transporty s 1.200 nemocnými vězni do Bergen-Belsenu.

Rozpuštění / Konec války

Litoměřice jsou koncem války cílem mnoha evakuačních transportů a pochodů smrti. Na konci dubna začíná rušení tábora. Od 6. do 8. května 1945 jsou vězni po skupinách propouštěni, 1.200 nemocných vězňů zůstává a je od 9. do 10. května osvobozeno Rudou armádou.

Dnešní připomínky

Velká socha a mnoho památníků na místě bývalého táborového krematoria. V Památníku Terezín je trvalá výstava k projektu přesunu průmyslu pod zem "Richard".