Satelitní tábor Wilischthal

30. říjen 1944 – 13. duben 1945

  • Letecký snímek bývalého průmyslového areálu ve Wilischthalu, 2019 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)

  • Bývalá tovární budova ve Wilischthalu, 2005 (Foto: KZ-Gedenkstätte Flossenbürg). Výrobní haly jsou dnes již zbourány.

Vězni

300 židovských žen, z nich 134 z Polska, 73 z Maďarska, 39 z Itálie, 20 z Belgie, po jedenácti z Čech a Francie, kromě nich ještě ženy z Německa, Nizozemí a Slovenska.

Nucené práce a ubytování

Práce u žíhacích nebo tavících pecí a montáž jednotlivých částí samopalů pro firmu Deutsche Kühl- und Kraftmaschinen GmbH v uzavřené textilní továrně. Ženy jsou ubytovány poblíž továrny ve velkém dřevěném baráku se zamřížovanými okny.

Ostraha

Vrchní dozorkyně Helene Klofik, 15 dozorkyň a čtyři starší muži jako dozorci. Klofik se chová k vězeňkyním nepřátelsky a často je bije.

Oběti

Jedno úmrtí. Žena umírá, protože vrchní dozorkyně zakáže operaci slepého střeva.

Rozpuštění / Konec války

Ženy z táborů Wilischthal a Zschopau jsou 13. dubna 1945 v dobytčích vagonech vypraveny na týdenní komplikovanou cestu do Terezína. Tam zůstávají až do osvobození sovětskými vojsky začátkem května.

Dnešní připomínky

8. května 2005 je při příležitosti 60. výročí konce války na hřbitově v Zschopau slavnostně odhalen pomník obětem satelitních táborů Zschopau a Wilischthal na kterém jsou vyryta jména žen, které v těchto táborech umřely.