Satelitní tábor Dresden (Reichsbahnausbesserungswerk - Opravárenské závody Říšských drah)

15. září 1944 – 19. únor 1945

  • Haly pro lokomotivy bývalých Opravárenských závodů Říšských drah (RAW Dresden), 1992 (Deutsche Fotothek Dresden / Foto: S. Bregulla)

  • Letecký záběr nádraží Dresden-Friedrichstadt, 2019 (KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Foto: Rainer Viertlböck)

Vězni

První transport se skládá z 300 polských vězňů zatčených po varšavském povstání. S druhým transportem přichází dalších 300 vězňů z Groß-Rosenu, převážně Poláků a Rusů, kromě nich jsou v transportu jednotliví Češi, Litevci, Němci, Francouzi a Chorvati. V listopadu 1944 je registrováno 597 vězňů.

Nucené práce a ubytování

Oprava poškozených vagonů pro Opravárenské závody Říšských drah (Reichsbahnausbesserungswerk, RAW) na nádraží Dresden-Friedrichstadt. Ubytováni jsou vězni v jedné nevytápěné hale pro lokomotivy. Vězni z obou transportů pracují odděleně v denní a noční směně.

Ostraha

25 až 32 příslušníků SS (mezi nimi i maďarští Němci a Ukrajinci). Odpovědný za zneužívání vězňů je velitel komanda Rudolf Becher.

Oběti

Nejméně 80 mrtvých; minimálně 8 vězňů je zastřeleno při pokusech o útěk. 51 lidí umírá při náletech z 13. února 1945.

Rozpuštění / Konec války

19. února 1945 jsou vězni, kteří přežili nálety na Drážďany, odesláni do hlavního tábora ve Flossenbürgu. Mnoho z nich tam krátce nato umírá. Zbylí jsou pak odeslání do různých dalších satelitních táborů nebo do vysloveně likvidačních táborů.

Nejméně 14 vězňů se v březnu vrací na nádraží Dresden Friedrichstadt do satelitního táboru Reichsbahn.

Dnešní připomínky

Jeden pomník stojí před jednou z bývalých budov Opravárenských závodů (RAW) na dnešním nábřeží Emerich-Ambros-Ufer.