Personál SS

Běžný den vedení tábora SS se skládá zejména z úřednické práce. Zaměstnanci administrativy nesou na zločinech SS rozhodující podíl. Jsou zodpovědní za plánovaně nedostatečné zásobování vězňů jídlem a léky. Ukládání těch nejbrutálnějších trestů, vraždy vězňů a správní činnosti související s mrtvými se patří do jejich úřednické rutiny.

Pro většinu členů SS patří ke každodenní činnosti hlídání vězňů. Pro většinu dozorců jsou vězni pouhá anonymní masa lidí. Zločiny jsou na denním pořádku.

Velitelé

Jakob Weiseborn (1892–1939)

Jakob Weiseborn se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem. Končí střední školu aniž by se vyučil řemeslu a účastní se první světové války.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

V roce 1931 Weiseborn vstupuje do SS a NSDAP. V letech po roce 1935 pracuje v táborech Dachau, Columbia-Haus a Esterwegen. Následně zastává v koncentračních táborech Dachau, Sachsenhausen a Buchenwald vedoucí pozice.

V květnu 1938 je Weiseborn první velitel koncentračního tábora Flossenbürg. O jeho činnosti ve Flossenbürgu se ví jen málo. Do jeho období spadá výstavba tábora. 20. ledna 1939 Weiseborn umírá za nevyjasněných okolností.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Karl Künstler (1901–1945)

Karl Künstler se narodil v durynském Zelle, okres Mühlhausen. Po škole pracuje na poště. V 18 letech nastupuje do říšské armády.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

V roce 1932 vstupuje do NSDAP. Od roku 1935 je Künster učeň v důstojnické škole SS v Tölzu, následně pracuje jako četař ve strážním mužstvu tábora Columbia-Haus a Dachau.

V roce 1939 se stává velitelem v koncentračním táboře Flossenbürg. Nechává provádět popravy a toleruje nejrůznější surovosti. Za zastřelení vězňů na útěku uděluje dozorcům dovolenou navíc. Künstler na sebe často upozorňuje nadměrnou konzumací alkoholu. Po jednom z jeho alkoholových excesů ho vedení SS v září 1942 přeloží na Balkán. Krátce před koncem války Künstler umírá při bojích u Norimberku.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Egon Zill (1906–1974)

Rodák z Plauenu Egon Zill se po základní škole vyučí pekařem.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Ve věku 17 let se stává členem NSDAP a SA. V roce 1926 vstupuje do první jednotky SS v Sasku. Pracuje jako pomocník ve více firmách, následně jako vrátný v jedné továrně. Od roku 1934 je Zill činný v táborech Hohenstein, Lichtenburg, Dachau a Ravensbrück.

Po jeho službě jako velitel koncentračního tábora Natzweiler se Zill stává v září 1942 velitelem koncentračního tábora Flossenbürg. Z neznámých důvodů je o rok později přeložen na frontu.

V roce 1952 je Zill zatčen a uvězněn na doživotí. V roce 1963 je propuštěn. Až do smrti pak žije v Dachau.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Max Koegel (1895–1946)

Max Koegel se narodil ve Füssenu. Vyrůstá jako sirotek u příbuzných. Peníze si vydělává jako pastevec a horský průvodce.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Po účasti v první světové válce zastává různá zaměstnání. V roce 1932 vstupuje do NSDAP, SA a SS a zakládá první jednotku SS ve Füssenu. Od dubna 1933 pracuje v koncentračním táboře Dachau. V dalších letech pracuje v táborech Columbia-Haus, Sachsenhausen, Lichtenburg, Ravensbrück a Majdanek.

V květnu 1943 se Koegel stává velitelem koncentračního tábora Flossenbürg. V obci je znám jako přátelský člověk. V táboře nechává vězně zneužívat a zabíjet.

Na konci války se schovává. V roce 1946 je Max Koegel zatčen a páchá sebevraždu.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Pobočníci

August Harbaum (1913–?)

August Harbaum se narodil v Gütersloh. Již ve čtrnácti letech vstupuje do krajně pravicové organizace »Jungstahlhelm« (»Mladá ocelová helma«)

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Po absolvování obchodního učiliště nachází jen krátkodobá zaměstnání. V roce 1932 vstupuje do NSDAP a SS. Opouští své zaměstnání a začíná pracovat na plný úvazek pro SS. Na podzim 1934 se hlásí na školu SS ve Wewelsburgu. Kvůli disciplinárním přestupkům je za trest přeložen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Následně přichází do strážního mužstva koncentračního tábora v Dachau.

Od března 1939 je pobočníkem v koncentračním táboře Flossenbürg. O tom, jakým způsobem zacházel s vězni, není nic známo. V únoru 1940 je přeložen do Oranienburgu. Tam řídí hlavní personální oddělení inspektorátu koncentračních táborů.

O jeho dalším osudu není nic známo.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Ludwig Baumgartner (1909–?)

Ludwig Baumgartner se narodil v Nersingenu v Bavorsku. Po škole se stává bankovním obchodníkem.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Do roku 1931 pracuje v Živnostenské bance Ulm, následně zastává pozici obchodníka ve velkoobchodě s parfémy. Ve věku 22 let vstupuje do NSDAP, SA a SS. Od léta 1934 pracuje v táborech Oranienburg a Sachsenhausen.

Na jaře 1940 přichází jako pobočník do koncentračního tábora Flossenbürg. Baumgartner se významně podílí na páchaných zločinech. Úraz kolena znemožní jeho nasazení na frontě. Do konce války je ve Flossenbürgu. Následně mizí a od té doby se považuje za nezvěstného.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Johanna Rautschka (1924–?)

Johanna Rautschka se narodila v Ulibitz v Sudetech. V Horšovském Týnu navštěvuje měšťanskou školu.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Již od mala je ovlivňována nacionalistickými náladami v Sudetech. Je členkou »Německého turnerského svazu« a »Hnutí mládeže Sudetoněmecké strany«. V Regensburgu navštěvuje obchodní školu. Následuje povinné pracovní nasazení a nasazení v rámci »Reichsarbeitsdienst« (»Říšská pracovní služba«). V květnu 1943 jí sděluje zemský rada v Horšovském Týnu, že je povinna vstoupit do služby SS. V roce 1944 je v říšské škole SS v Oberehnheim v Alsasku vyučena jako radistka. Tuto funkci pak Rautschka zastává v koncentračním táboře Osvětim.

V roce 1945 je přeložena na zpravodajskou pozici v koncentračním táboře Flossenbürg. Její další osud není znám.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Politické oddělení

Wilhelm Faßbender (1892–1970)

Rodák z Kolína nad Rýnem Wilhelm Faßbender se po základní škole vyučí drogistou. Od roku 1912 do roku 1918 je v armádě.

V roce 1922 vstupuje do služby policie. V roce 1933 se stává členem NSDAP. Krátce je také členem SA.

V říjnu 1938 je jako kriminální úředník přeložen do koncentračního tábora Flossenbürg. Je vedoucí politického oddělení. Zaměstnanci tohoto oddělení si vynucují u vězňů přiznání viny s využitím mučení. Teprve od roku 1940 je Faßbender je členem SS. V říjnu 1943 je převelen zpět ke kriminální policii v Kolíně nad Rýnem.

Po válce Faßbender pracuje v Kolíně jako soukromý detektiv. Jsou proti němu vedeny dva vyšetřovací procesy. Oba jsou však nakonec zastaveny.

Fritz Schlundermann (1908–1989)

Fritz Schlundermann se narodil v Hagen-Haspe.

V návaznosti na vyšší reálnou školu začíná v roce 1926 učení u »Německé banky a diskontní společnosti«.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Poté, co je v roce 1931 krátce nezaměstnaný, se přesouvá na pozici zaměstnance Zemské správy Barmenské záložny v Dortmundu. V roce 1933 vstupuje do NSDAP a SS.

V únoru 1941 přichází Schlundermann do služeb koncentračního tábora Flossenbürg. Nejdřív je nasazen ve strážním mužstvu. Na konci roku 1942 je převzat do politického oddělení a vede od roku 1943 do konce války na velitelství matriku. Vězni ho popisují jako brutálního.

Po válce Schlundermann žije bez jakéhokoli pronásledování nejdříve v Paderbornu, následně v Iserlohnu.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Wilhelm Stieger (1910–?)

Wilhelm Stieger se narodil v Essenu-Werdenu. Studuje hospodářské a právní vědy a dělá doktorát v obou oblastech.

Po studiu pracuje jako kontrolor. V roce 1933 vstupuje do SS a do NSDAP. V září 1939 je odveden k pěchotnímu pluku SS, rok nato je opět propuštěn.

V roce 1941 je znovu povolán do služby, tentokrát v koncentračním táboře Flossenbürg. Tam je Stieger zaměstnán ve strážním mužstvu a na politickém oddělení. V listopadu 1941 je přeložen do správního úřadu v Berlíně. Je mimo jiné zodpovědný za péči o rodiny příslušníků SS na »Hlavním úřadě pro rasové a osídlovací záležitosti« (»Rasse- und Siedlungshauptamt«).

Jeho další osud není znám.

Vedení tábora ochranné vazby

Johann Aumeier (1906–1948)

Johann Aumeier se narodil v Ambergu v Oberpfalz. Po škole se vyučí mechanikem.

Obrázek: Státní muzeum Osvětim-Březinka, Oświęcim

Do roku 1929 pracuje ve své profesi. Následně se stává zaměstnancem NSDAP. Od roku 1934 pracuje ve strážním mužstvu v táborech Dachau, Esterwegen, Lichtenburg a Buchenwald.

V květnu 1938 Aumeier přichází do koncentračního tábora Flossenbürg jako vedoucí tábora ochranné vazby. Podílí se na masových popravách v táboře. Začátkem roku 1942 je přeložen. Do konce války zastává vedoucí pozice v táborech Osvětim, Vaivara, Dachau a Mysen/Oslo.

V roce 1948 se Aumeier musí v Polsku zodpovídat ze svých činů před soudem. Ve stejném roce je popraven.

Obrázek: Státní muzeum Osvětim-Březinka, Oświęcim

Karl Fritzsch (1903–1945)

Karl Fritzsch se narodil v Mokřinách (Aš) v Sudetech. Po základní škole pracuje jako pokrývač, později na dunajské plavbě.

Obrázek: Zemský archiv Nordrhein-Westfalen, Duisburg

V roce 1930 vstupuje do NSDAP a SS. V březnu 1933 je povolán k pomocné policii v Regensburgu, následně je převelen do koncentračního tábora Dachau. Tam pracuje sedm let, pak přijímá vedoucí pozici při budování koncentračního tábora Osvětim.

V lednu 1942 Fritzsch přichází jako vedoucí tábora ochranné vazby do Flossenbürgu. Mezi vězni je znám jako velice brutální. Ve vazební věznici svévolně zabíjí vězně. Na podzim roku 1944 je přeložen na frontu. Fritzsch umírá při bojích o Berlín.

Obrázek: Zemský archiv Nordrhein-Westfalen, Duisburg

Adolf Nies (1905–1994)

Adolf Nies se narodil ve Weilburgu nad Lahnem. Po vystudování strojního inženýrství nachází jen krátkodobá zaměstnání.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

V roce 1933 vstupuje do SS a NSDAP. Od roku 1936 pracuje jako požární inspektor.

Začátkem roku 1941 přechází do strážního mužstva koncentračního tábora Flossenbürg. Od konce léta 1942 je Nies nasazen ve vazební věznici. Zde provádí popravy. Podle svědectví vězňů při nich neprojevuje žádné emoce. V listopadu 1944 přichází Nies do satelitního tábora v Bayreuthu jako velitel pracovního komanda. Po jednom pokusu vězně o útěk je přeložen do satelitního tábora Mittweida na stejné funkci.

Po válce se Niesovi nejdříve daří zapadnout. Až když ho jeho manželka při změně bydliště policejně odhlásí, je zadržen. V roce 1955 ho odsuzuje zemský soud ve Weidenu ke čtyřem rokům vězení.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Hildegard Krüger (1922–1994)

Hildegard Krüger se narodila v Berlíně. Po základní škole pracuje jako balička ve firmě Osram v Berlíně.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Tam je také naverbována na pozici dozorkyně. V létě 1944 se účastní učebního programu, který provozuje personální oddělení koncentračního tábora Flossenbürg. V rámci tohoto programu je policejně, zdravotně a ideologicky prověřována. Od září patří ke členům Waffen-SS a je společně s dalšími 16 účastnicemi programu přeložena do satelitního tábora Industriewerke A.G. v Plauenu. Od 25. října 1944 pak pracuje jako dozorkyně v satelitním táboře Zwodau. O tom, jak zacházela s vězni, není nic známo.

Umírá v roce 1944 v Berlíně.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Rudi Schirner (1912–1978)

Rudi Schirner se narodil ve městě Klein-Jena ve spolkové zemi Sachsen-Anhalt. Po základní škole se vyučí mechanikem. Poté je nezaměstnaný.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

V roce 1931 vstupuje do SA a NSDAP, o rok později do SS. Od září 1933 pracuje jako dozorce v táborech Lichtenburg a Buchenwald.

V červnu 1938 Schirner přichází do Flossenbürgu. Podporuje kápy v jejich brutalitě a zneužívá vězně, kteří v několika případech na následky toho umírají.

V letech 1941/42 se podílí na masových popravách mimo tábor. Od února 1942 Schirner vede satelitní tábor Stulln. Koncem roku 1942 přichází na frontu.

Po válce ho jeden vězeň pozná a Schirner je pak odsouzen k 18 letům vězení, ale už v roce 1953 je opět propuštěn. Do své smrti žije v Hamburku a Kaltenkirchenu ve spolkové zemi Schleswig-Holstein.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Správní oddělení

Hermann Kirsammer (1913–?)

Hermann Kirsammer se narodil v Magolsheimu ve Švábské Albě. Po základní škole se vyučí obchodníkem.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

V roce 1934 se přihlásí do SS. Je přidělen ke strážním mužstvům táborů Columbia-Haus a Sachsenhausen. Od roku 1939 do roku 1943 je vedoucím administrativy jedné bojové jednotky SS na frontě. V říjnu 1943 přichází Kirsammer jako vedoucí správy do koncentračního tábora Flossenbürg. Ve Flossenbürgu pracuje do konce války. O tom, jakým způsobem zacházel s vězni, není nic známo.

Po válce je Kirsammer zatčen a v roce 1947 odsouzen na doživotí. Už únoru 1952 je ale znovu na svobodě – propuštěn za dobré chování. Jeho další osud není znám.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Lékařské oddělení

Dr. Alfred Schnabel (1888–1955)

Alfred Schnabel se narodil ve slezském Wünschelburgu. Po ukončení studia medicíny pracuje na Univerzitní klinice Jena.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Je účastníkem první světové války. Po válce pracuje na klinice univerzity v Breslau, pak se osamostatní jako lékař ORL. V květnu 1933 vstupuje do NSDAP a v červnu do SS.

Od roku 1941 pracuje v několika lazaretech SS, než se pak v srpnu 1942 stane místním lékařem koncentračního tábora Flossenbürg. Následně pracuje ještě v koncentračním táboře Bergen-Belsen a v jednom lazaretě wehrmachtu.

V roce 1945 Schnabel upadá do ruského zajetí, ze kterého je po třech letech propuštěn. V roce 1950 Dr. Schnabel otevírá soukromou praxi v Kolíně nad Rýnem.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Dr. Richard Trommer (1910–1945)

Richard Trommer se narodil ve městě Münnerstadt v regionu Mainfranken. Na univerzitách Würzburg, Kiel a Frankfurt nad Mohanem studuje medicínu.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

V roce 1933 vstupuje do NSDAP, nacionálně-socialistického studentského svazu a SS. Po dokončení studia pracuje jako lékařský praktikant a pomocný lékař v různých nemocnicích a neurologických klinikách. Zhruba od listopadu 1941 je táborovým lékařem na vězeňském oddělení koncentračního tábora Flossenbürg. Tam zabíjí vězně injekcemi s jedem. Později pracuje jako lékař v táborech Neuengamme a Ravensbrück. V Ravensbrücku se podílí na selekcích žen, které mají být zavražděny v plynové komoře. Krátce před koncem války páchá Richard Trommer sebevraždu.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Dozorci

Ludwig Buddensieg (1884–1968)

Ludwig Buddensieg se narodil ve Weißenfelsu nad Saalou. Po reálce pracuje v kielském přístavu, následně vstupuje do válečného námořnictva a účastní se první světové války.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

V roce 1919 se jako technický obchodník osamostatňuje. Kvůli hospodářské krizi se jeho obchodu nedaří. Už v roce 1927 vstupuje do NSDAP a v roce 1930 do SS. Od roku 1933 Buddensieg dělá jako ředitel administrativy kariéru v pojišťovně AOK.

V srpnu 1939 přechází do služeb koncentračního tábora Flossenbürg. Zde vede strážní oddíl. V březnu 1944 za nevyjasněných okolností opouští SS.

V roce 1947 je odsouzen k doživotnímu vězení, protože nese podíl na vraždách vězňů na útěku. Již v roce 1951 je ale osvobozen.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Stavební vedení

Ludwig Petz (1912–?)

Rodák z Mnichova Ludwig Petz se vyučí zedníkem. V roce 1934 pak uzavře studium jako stavbyvedoucí a architekt.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín

Do roku 1938 pracuje jako stavbyvedoucí pro wehrmacht. Pak pracuje jako architekt pro SS. Začátkem roku 1940 ho převezme SS a je mu hned přidělena důstojnická hodnost.

Od listopadu 1941 je stavbyvedoucí koncentračního tábora Flossenbürg. Petz se podílí na výstavbě kasína SS a nového velitelství. Není známo, jak se choval k vězňům. V červenci 1942 je přeložen do Srbska. Koncem roku 1944 Petz přichází k 10. železniční stavební brigádě SS, ve které musí asi 500 židovských vězňů opravovat železniční síť u Offenburgu a Ansbachu poničenou bombardováním. Spojenecká bombardování a nevybuchlá munice si při tom mezi vězni vyžádají mnoho lidských životů.

Další osud Ludwiga Petze není znám.

Obrázek: Spolkový archiv Berlín